ČLÁNKY A INFORMACE »
Strava a plodnost

Strava a plodnost

To, co jíme, má velký vliv na to, jak se cítíme a jak pracuje naše tělo. Strava, kterou přijímáme, hraje důležitou roli i pro reprodukční zdraví a plodnost.

Studie, která byla provedena Harvardskými vědci na zhruba 18 000 ženách ( Harvard Nurse´s Health Study ) byla podkladem pro knihu „The Fertility Diet“. Autoři knihy analyzovali výsledky této studie a zaměřili se přitom zejména na souvislost mezi výživou a plodností. Studie ukazuje, že výživa má zásadní vliv na plodnost a že dodržováním určitých dietních pravidel lze snížit riziko neplodnosti v důsledku ovulačních poruch.

Sacharidy

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie pro činnost všech tělesných buněk a tkání lidského těla. Tvoří největší část běžného denního příjmu živin ( asi 50 – 60% ).

Výše zmiňovaná studie poukazuje na to, že druh sacharidů, který přijímáme, má zásadní vliv na plodnost. Bylo zjištěno, že strava bohatá na sacharidy s vysokým glykemickým indexem zvyšuje pravděpodobnost ovulačních poruch a tím i potíží s otěhotněním.

Glykemický index ( GI ) vyjadřuje rychlost, jakou přecházejí jednotlivé sacharidy ze stravy do krve. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších sacharidy komplexní. Sacharidy s vysokým GI se poměrně rychle rozkládají na glukózu, která přechází do krevního oběhu a zvedá se tak její hladina v krvi. To má za následek zvýšení hladiny inzulínu.

Pokud je strava složená z potravin s převahou takových sacharidů, které neustále zvedají hladinu krevního cukru a inzulínu, dochází ke zvyšování váhy a inzulínové rezistenci. Při inzulinové rezistenci dochází ke zvýšené tvorbě inzulinu a zvýšení jeho hladiny v krvi. Vysoké hodnoty inzulinu nepříznivě působí na vaječníky, ve kterých se zvyšuje produkce mužských pohlavních hormonů, dochází k porušení hormonální rovnováhy a ovulace, případně i k absenci ovulace.

Příklady potravin s vysokým glykemickým indexem ( GI > 70 )

  • sladkosti – sušenky, bonbony, mléčná čokoláda, řepný cukr, glukóza, pivo, tvrdý alkohol, instantní potravinové výrobky, bramborová kaše, bílá pšeničná mouka a výrobky z ní, předvařená rýže aj.

Příklady potravin se středním glykemickým indexem ( GI 56 – 69 )

  • vařené brambory, kukuřice, žitná mouka, celozrnné výrobky, ovesné vločky, luštěniny, ovoce – ananas, banány, mango, hroznové víno aj.

Příklady potravin s nízkým glykemickým indexem ( GI < 55 )

  • zelenina – syrová mrkev, špenát, hrášek, ředkvičky, česnek, cibule, chřest, rajčata, okurky, paprika, celer, hlávkový salát, avokádo, brokolice, pórek, zelí ovoce – citrony, jablka, hrušky, pomeranče, grapefruity, kiwi, broskve, nektarinky, meruňky, mandarinky, třešně, višně, jahody, švestky
  • luštěniny, rýže natural, bulgur, cizrna, quinoa
  • kvalitní hořká čokoláda
  • chléb žitný celozrnný

Glykemický index potraviny lze snížit například přidáním citronové štávy nebo vinného octu, nebo přidáním zdravého tuku ( např. olivového oleje ). Vláknina rovněž snižuje glykemický index potraviny. Naopak dlouhá tepelná úprava pokrmu jeho glykemický index zvyšuje.

Tuky

Tuky tvoří důležitou složku potravy, nezbytnou pro správné fungování organismu. Jsou zásobárnou energie, jsou základem pro vznik některých hormonů, napomáhají správnému využívání vitamínů rozpustných v tucích nebo je přímo dodávají atd.

Podle složení můžeme tuky rozložit na „dobré“ a „špatné“. Mezi ty dobré patří takové, ve kterých převažují prospěšné nenasycené ( polynenasycené nebo mononenasycené ) mastné kyseliny. Za špatné považujeme tuky s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin a trans-mastných kyselin.

Podle Harvardské studie byl největší pokles plodnosti zaznamenán u žen, které přijímaly ve stravě právě trans mastné kyseliny. Tyto kyseliny vznikají nejčastěji při průmyslovém ztužování ( hydrogenaci ) tuků. Hydrogenované tuky působí v těle zánětlivě, zvyšují hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a zhoršují schopnost tkání reagovat na inzulin. Nejčastěji se tyto tuky používají při přípravě polotovarů, jsou obsaženy v různých druzích trvanlivého pečiva, tukových polevách a fastfoodových potravinách.

Příjem trans mastných kyselin by měl být co nejnižší, ale neměl by přesáhnout více než 2% celkového denního příjmu kalorií. ( Při denní spotřebě 2000kcal to znamená asi čtyři gramy trans mastných kyselin, což odpovídá asi střední porci hranolek ve fastfoodu. )

Při výběru tuků je potřeba se zaměřit na ty, které jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin. Mononenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy například v olivovém, arašídovém a řepkovém oleji, v ořechách nebo v avokádu. Polynenasycené mastné kyseliny se dělí na omega 3 a omega 6. Jsou to esenciální mastné kyseliny, které si tělo neumí samo vyrobit, a proto je potřeba je přijímat s potravou. Příjem omega 6 mastných kyselin ve stravě je většinou dostatečný, a proto musíme dbát především na dostatečný příjem omega 3 mastných kyselin. Ty jsou obsaženy hlavně v rybách a rybím tuku, ale také ve lněných semínkách, vlašských ořeších a konopných semínkách.

Proteiny

Proteiny jsou nejdůležitějšími stavebními kameny lidského těla. Zodpovídají za správnou funkci většiny orgánů, jsou složkami protilátek imunitního systému, hormonů, hemoglobinu a všech enzymů. Lidské tělo si bílkoviny vytváří přeměnou bílkovin z potravy, neumí si je však uchovávat do zásoby, a proto je důležité přijímat potraviny s obsahem kvalitních bílkovin každý den. Podle původu lze bílkoviny rozdělit na rostlinné a živočišné.

Z doporučení, která vycházejí z Harvardské studie, vyplývá, že ženy, které si přejí otěhotnět by měly upřednostňovat rostlinné zdroje bílkovin a nahradit jimi jednu denní porci živočišných bílkovin.

Závěry studie ukázaly, že ženy, které měly vysoký příjem živočišných proteinů ( až 115g/den ), měly zhruba o 40% více potíže s otěhotněním způsobené poruchami ovulace oproti ženám, které dávaly přednost rostlinným zdrojům proteinů.

K výborným zdrojům rostlinných bílkovin patří luštěniny, jako jsou fazole, čočka, cizrna, hrách. Mezi další rostlinné zdroje bílkovin se řadí ořechy ( vlašské ořechy, kešu, mandle, lískové ořechy ) a obilniny
( quinoa, pohanka, bulgur ). Dále jsou to sladkovodní řasy spirulina a chlorella. Soja patří k nejlepším zdrojům rostlinných bílkovin. Její přílišná konzumace však není ženám, které se snaží otěhotnět, vzhledem k obsahu fytoestrogenů doporučena. Jednou týdně lze soju do jídelníčku zařadit a to v podobě fermentovaných sojových výrobků
( tempeh, miso, kvalitní sojová omáčka ).

Zdroje:

http://www.balancerestrored.com/
http://www.cincinnatifertility.com/holistic-treatment/fertilitydiet
http://www.newsweek.com/how-diet-affects-fertility-94591
http://www.kaloricke-tabulky.cz
foto: http://www.freedigitalphotos.net

Zajímavé články

 

ODY5NzN