ČLÁNKY A INFORMACE »
VLIV VĚKU NA PLODNOST ŽENY

Vliv věku na plodnost ženy

Věk a plodnost

Plodnost ženy v průběhu jejího života klesá. Vrchol plodnosti je podle mezinárodních statistik uváděn mezi dvacátým a čtyřiadvacátým rokem věku ženy. V této době má žena nejlepší předpoklady přivést na svět zdravého potomka. Plodnost zůstává relativně stabilní do třicátého roku a poté začne pozvolna klesat. Lékaři většinou považují za mezník věk pětatřicet let, kdy se pokles schopnosti otěhotnět u ženy začíná zrychlovat.

Zdravá žena kolem třiceti let má každý měsíc zhruba 20 % šanci počít, zatímco žena čtyřicetiletá má pravděpodobnost početí každý měsíc jen asi 10%. U pětačtyřicetileté ženy se pak tato šance pohybuje jen asi kolem 5%.

Žena se rodí s určitým počtem vajíček ( několik milionů ), jejichž množství se v průběhu života již nezvyšuje, ale naopak klesá. V období kolem puberty je jich zhruba 400 000. V průběhu plodného období je každý měsíc uvolněno jedno zralé vajíčko. Do fáze dozrání vajíčka připraveného k oplodnění dojde však jen několik stovek z celkového počtu, další vajíčka své zrání nedokončí a zanikají. Celkem může žena během svého reprodukčního života uvolnit kolem 400 vajíček.

Rizika spojená s pozdním těhotenstvím

S přibývajícím věkem neklesá jen počet vajíček, ale zhoršuje se i jejich kvalita. Dochází k problémům a chybám v dozrávání vajíček.

S tím pak úzce souvisí i zvýšené riziko potratu a vrozených vývojových vad plodu. Více jak polovinu spontánních potratů u žen ve věku nad pětatřicet let tvoří plody, u kterých byla následně prokázána chromozomální vada. Část plodů i přesto, že jejich genetická výbava je chybná, se vyvíjí dál. Nejčastěji se jedná o Downův syndrom ( trizomie 21. chromozomu ), méně častými jsou Patauův syndrom ( trizomie 13. chromozomu ) a Edwardsův syndrom ( trizomie 18. chromozomu ). Asi 25% chromozomálních defektů tvoří poruchy pohlavních chromozomů ( Klinefelterův syndrom a Turnerův syndrom ).

V současnosti mají ženy možnost podstoupit kombinovaný screening. Jedná o test, který kombinuje vyšetření krve matky s ultrazvukovým vyšetřením specifických detailů plodu ( NT – tloušťka šíjového projasnění, NB – přítomnost nosní kůstky ). Kombinace těchto dvou vyšetření může detekovat až 85% plodů postižených Downovým syndromem. Běžně používaný screening ve druhém trimestru ( tzv. triple test ) dokáže zachytit pouze 65 – 70% dětí s tímto syndromem.

K nejobvyklejším gynekologickým obtížím, které se vyskytují častěji u starších žen a mají potenciální negativní vliv na plodnost, patří endometrióza, děložní myomy, syndrom polycystických vaječníků, prodělané infekce a chirurgické výkony v pánevní oblasti.

Plodnost a riziko těhotenských komplikací mohou ovlivnit i zdravotní problémy které souvisí s rostoucím věkem, jako je zvýšený krevní tlak. U žen s vysokým krevním tlakem je zvýšené riziko, že se v těhotenství vyvine preeklampsie. Jde o onemocnění, které se projevuje otoky, zvýšeným krevním tlakem a přítomností bílkoviny v moči. Neléčená těžká preeklampsie může skončit křečemi, které ohrožují matku i plod. Hrozí také cévní mozkové příhody, embolie, závažná porucha ledvin.

U těhotných žen přes třicet let je také vyšší pravděpodobnost, že onemocní těhotenskou cukrovkou ( gestačním diabetem ). Po narození dítěte tato forma diabetu většinou mizí, ale ženy mají 20 – 50% pravděpodobnost rozvoje cukrovky 2. typu během následujících let. Zachování přiměřené hmotnosti a fyzické aktivity může toto riziko snížit. V důsledku těhotenské cukrovky může docházet k větší velikosti plodu ( děti s porodní váhou nad 4500g ), což může způsobit potíže během porodu. Děti žen se špatně kompenzovanou cukrovkou mají v budoucnosti větší riziko obezity.

Pokud se žena rozhodne mít dítě v pozdějším věku, musí počítat s vyšším rizikem možných komplikací. Hodně záleží na jejím fyzickém a psychickém stavu, pokud je zdravá a v dobré kondici, může mít naprosto bezproblémové těhotenství a porodit zdravé dítě.

Zajímavé články

 

NzQ3NGZlYz